(Ne)dokonalá pohádka Tereza Vychopeňová, oktáva

Zapojme fantazii, představme si, že bylo! Začátek pohádky, v níž je princezna pyšná, princ chrabrý, drak sedmihlavý a království s králem, který by se rád zbavil povinností (a také přeje štěstí své dceři)… V takových pohádkách má král jen jednu dceru, zajímá se o ni jen jeden princ (ale někdy i více), draka v okolí mají také jen jednoho! Proto je princeznička zachráněna a stařičký král může v klidu natáhnout bačkory. „Bylo“ je tedy o zachráněné princezně, mrtvém drakovi a princi vládnoucím v celém království! O princi, který ještě ani neviděl princeznu, a už ji miluje! Nezná cestu ke království, ale jeho kůň ano! Jede s výzbrojí, jíž by skolil možná starého a slepého psa! A nesmíme zapomenout, že princ je vždy krásný (a princezna sličná)! Princezna je zakletá a musí do věže (jako by nemohla na prince čekat doma)! A král musí být starý, musí do důchodu, jinak princ nemá motivaci! (Dobré je, že král bývá vdovec, ukřičená tchyně by princi vadila!) Asi v polovině pohádky jde princ na draka a příšeru (kudličkou a odhodláním) zabije!

A taky byla svatba, a všichni žili šťastně, a pokud nezemřeli, žijí dosud…

A teď si představme, kdyby nebylo vyprávění tak pohádkové…, tedy bylo nedokonalé!