Vše nejdříve bylo, a pak již ne… Pavla Skřivánková, 3. C

05.10.2014 20:31

Snáší se tma na celý svět,

země začíná se chvět,

světlo pohltila temnota

a nelze to vzít zpět.

 

Pole, louky, lesy obestřela mlha,

hrůza v srdcích smrtelníků číhá,

ze všech koutů ozývá se křik,

pouto života se trhá.

 

Jako kartičky karetní

domy se bortí,

zvířata při útěku do trávy klesají

a lidé v záplavách suti se hroutí.

 

Všudypřítomná smrt potichu jásá,

hleďte – při hází zkáza,

oheň proměnil radost v peklo,

již není naděje – ba žádná spása.

 

Nikdy nebyla nouze o sobce,

o zlobu, nenávist, pomsty lovce,

proto nyní modleme se –

brzy budeme ležet

všichni hnijící

ve vlastní hrobce…